Nové album písničkáře Boba Dylana zvané Triplicate se zaměřuje na takzvané americké standardy ze třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Jejich interpretovi se však po minulosti nestýská.

A stejně tak je prý Dylanovi jedno, zda se fanouškům deska bude líbit. Půjde o jeho třetí album za několik posledních let, kde interpretuje klasické americké skladby typu Stormy Weather, As Time Goes By nebo Stardust.

„Jsou to jedny z těch nejsmutnějších skladeb, které kdo kdy vytvořil, a já jsem je chtěl řádně vystihnout. Teď už jsem si je prožil a prožil jsem si také to, o čem vyprávějí, takže jim lépe rozumím,“ řekl pětasedmdesátiletý Dylan ve výjimečném rozhovoru, jejž poskytl hudebnímu novináři Billu Flanaganovi.

„Není to nostalgická vzpomínka na dětství ani na staré dobré časy,“ upozornil Dylan v interview, které zveřejnil na svých webových stránkách.

Album Triplicate, jež zabírá tři disky, vyjde v pátek 31. března. Jde o volné pokračování dva roky starého alba Shadows in the Night, na němž Dylan interpretoval písně proslavené Frankem Sinatrou, a loňské nahrávky Fallen Angels, která čerpala ze stejného období.

Všechny tři nahrávky však stojí v kontrastu s Dylanovou ranou, společensky zaměřenou folkovou či pozdější rockovou tvorbou, která písničkáře proslavila.

Na dotaz, jak si jeho fanoušci mají tyto nové desky přebrat, Dylan odvětil: „Tyhle skladby jsou určené pro obyčejné lidi, jaké každý den potkáváte na ulici. Možná Dylana poslouchají, možná také ne, nevím.“

Dylan v rozsáhlém interview také vyjádřil obdiv k zesnulé zpěvačce Amy Winehouseové, kterou označil za „poslední opravdovou individualitu“.

Zmínil dávnou epizodu, kdy s Georgem Harrisonem odřekli společné nahrávání s Elvisem Presleym („Elvis přišel, to my jsme nedorazili“), a vystihl sílu, jakou rocková hudba měla ve svých začátcích („Rokenrol byl jako nebezpečná, pochromovaná zbraň. Vybuchoval rychlostí světla a reflektoval dobu a hlavně existenci jaderné bomby, která ho o několik let předběhla“).

Dylan v rozhovoru rovněž hovořil o nedávno zesnulých hudebnících Leonardu Cohenovi, Leonu Russellovi či Merlu Haggardovi, kteří zemřeli vloni. „Byli jsme jako bratři. Žili jsme na stejné ulici. Po všech zůstalo prázdné místo, je tu bez nich smutno,“ konstatoval.

Interview se naopak zcela vyhnulo zmínce o loňském udělení Nobelovy ceny za literaturu a o tom, jak se Dylan odmítl účastnit slavnostního předání ve Švédsku. Tuto zemi má písničkář nicméně navštívit tento týden v rámci evropského turné.