Jak se nás týká krize na Kypru? Ponechme teď stranou politické hry, záchranné plány, eurozónu i miliardy eur potřebné na pomoc potápějícímu se ostrovu.
Ale - jak by se asi žilo nám v Česku, kdyby i tuzemské banky z minuty na minutu zavřely pobočky a vypnuly bankomaty? A je docela jedno, jestli kvůli důsledkům finanční krize, kvůli black-outu, počítačovým virům či hackerům...
Hotovost by pravděpodobně lidem došla velmi brzy. Ne každý má pod postelí krabici od bot s miliony „po otci“ jako svého času Karel Srba. Ne každý má doma ve sklepě v zavařovacích sklenicích svitky bankovek jako duo známé z „kauzy Rath“ Petr Kott a Kateřina Pancová. A ne každý má dokonce v zavařovacích sklenicích ve sklepě i normální džemy, kompoty či pyré.
Doba je dnes jiná, do slamníku se už nespoří, peníze mají stále častěji virtuální podobu, zásoby se "nekřečkují", ale nákupy se často dělají ze dne na den, či když lednička příliš hladově zívá. Z čeho ale zaplatit nákup, když platební terminál nefunguje, hotovost došla a na dluh se nedává?
Na fakt, že je potřeba být připraven na náhlý problém (ba katastrofu), opakovaně upozorňuje například filozof a geolog Václav Cílek. Mezi jedno z důležitých opatření podle něho patří právě to mít doma dostatečnou zásobu hotových peněz. Ani zlatá cihla, ani zlatá kreditka v tu chvíli není co platná.
Co je ale dostatečná zásoba? Je to 10 tisíc v malých bankovkách, 50 tisíc nebo ještě více? Jenže mít desítky tisíc jen tak doma v prádelníku... Být prodejcem malých domácích trezorů rozjel bych na tohle téma reklamní kampaň.
Alespoň v něčem by se krize na Kypru dala prodat pozitivně.
