Pustit si k svátečnímu obědu diskusi s českými politiky a o české politice (tím spíš když trvá čtyři hodiny - bohužel ta debata, ne oběd) je radost až na kost. Soudě podle hesla "Jak na Nový rok, tak po celý rok" se máme na co těšit. Hlavně půlhodinka nenávisti Paroubek - Topolánek stála za to (?).

P (ze Salcburku v zádech s horskými masivy): "V závěru tohoto roku toho bylo řečeno ze strany ODS mnoho o krvavých rukou a další nehoráznosti o vydírání. Pokud se ODS omluví, začneme jednat i o těchto záložitostech." 

T (uculuje se a kroutí hlavou): "Za Ivana Langera se určitě omlouvat nebudu."

"Jakékoli vydírání odmítám, jednání neodmítám nikdy. ... Odmítám jednat o něčem, co je nejednatelné. Pokud se budeme bavit seriózně, takové jednání nikdy neodmítám. " (doporučuje se přečíst nejméně dvakrát)


P (máchá rukama): "Tak podívejte, pan Topolánek mele pořád to samé. Něco o vydírání. Pokud omluva nebude, pokud nebude slušnost, tak nemůže být ani vzájemná důvěra."


"Pokud si nezchladí hlavu v těch příštích dnech, tak my prostě jednat nebudeme."

T (krčí rameny, vzdychá, žmoulá brýle): "Máte své vlastní starosti, pane předsedo Paroubku, nechte vládu ať vládne. Pokud máte pocit, že ta vláda má odejít, tak to v té Poslanecké sněmovně udělejte a nechoďte kolem toho jak kolem horké kaše."


P (činí si poznámky): "Vidím i dnes, že to pan předseda nebere vážně."

"Já vám znovu říkám, pokud se odvážíte zasáhnout do zákona, který se týká poplatků ve zdravotnictví bez dohody s ČSSD, bude následovat hlasování o nedůvěře."

T (máchá brýlemi): "Pokud se tedy dá něco nazvat vyhrožováním a vydíráním, pak to byla právě tato věta"

P (kamenná tvář). "No, vydírání, vyhrožování, je to prostě konstatování vašeho přístupu, který není seriózní. Nechcete se omluvit za výroky, které padly na konci roku. Myslím, že slušnost k jednání patří a vy prostě slušnosti nejste schopen.

T (mává rukou): "Já se vám nemám omlouvat za co, pane předsedo."

"Jsem rád, že všichni vidí, jakých metod jste schopen v rámci legislativního procesu použít."


P (nadechuje se k historickému výroku): Ano. Já udělám všechno pro to, aby občané byli spokojeni. Aby dostali to, co chtějí.


Takže, milé děti. Už nepište Ježíškovi. Pište Paroubkovi.